Jak to funguje?

Velmi jednoduše. Stačí si vybrat správný SDR přijímač (například pro poslech letadel si vyber přijímač leteckých pásem) a také vhodnou dobu. Sportovní letadla třeba nebudou létat přes noc, takže bys pravděpodobně nic neslyšel.

Ale začněme úplně od začátku. SDR přijímače jsou umístěny na různých místech. Tomu také odpovídá oblast, ze které slyší signály. Pro začátek si zkus spustit PMR přijímač České Budějovice – Adamov, kde bývá velmi často slyšet nějaké vysílání, ať už jsou to děti, hrající si s vysílačkami, nebo třeba geodeti.

V ovládání SDR přijímače nehledej žádnou vědu. Ovládat rádio přece umíš! Stejně jako na rádiu, kde si naladíš frekvenci nějaké stanice, i u SDR přijímačů stačí naladit správnou frekvenci.

SDR přijímač zpravidla zobrazuje tzv. vodopád, anglicky waterfall. Ten se odsouvá v čase směrem dolů a ukazuje, jaký signál je na dané frekvenci. Vlevo je frekvence nižší, vpravo vyšší. Pokud se zrovna ve chvíli, kdy posloucháš, objeví nějaký signál, klikni na něj myší a můžeš poslouchat.

Na obrázku vidíš, jak takový běžný SDR přijímač vypadá. Největší plocha je onen zmíněný vodopád, kde jsou vidět všechny signály, které dorazily na anténu SDR přijímače. Pro jednodušší orientaci jsou v horní liště nad stupnicí frekvence zelené a žluté záložky, které upozorňují na zajímavé frekvence, kde je možné nějaký signál ulovit, případně vysvětlují, co může daný signál znamenat.

Ne každý signál bude užitečný. Některé signály mohou být pouhopouhé rušení. To může být způsobeno mnoha faktory, od těch přírodních, přes průmyslové, až po zcela úmyslné. Někdy můžeme vnímat pro někoho užitečný signál jako rušení, protože nám se zrovna nehodí (může třeba rušit pro nás zajímavý signál), ale pro někoho jiného muže být zajímavý. To se stává nejčastěji v případě signálů odražených od ionosféry, což je vrstva v atmosféře, která dokáže vést a odrážet (nebo naopak tlumit) různé signály různých frekvencí.

Rušivé signály velmi často vytváříme my sami, aniž bychom si to uvědomovali. Stačí nabíječka na telefon. Aniž by to bylo jejím cílem, vysílá slabé, parazitní signály, kterými ruší zejména krátké a střední vlny. Takových zdrojů rušení je v našem okolí nespočet.

My se ale teď podíváme na ty užitečné signály. Ty, které můžeme poslouchat. Na vodopádu se je za krátký čas naučíš rozeznávat od rušících a neužitečných signálů podle jejich kresby.

Nejjednodušší je, když začneš s pásmem PMR. Tam vysílají ty levné, obyčejné vysílačky, kterých je v regálech obchodů s elektronikou plno. Možná už je máš dávno doma. Pásmo PMR (pásmem nazýváme úsek rádiového spektra, který může obsahovat více frekvencí, tzv. kanálů) je určeno pro použití širokou veřejností. Pro vysílání nejsou potřeba žádné zkoušky ani oprávnění. Provoz je pouze regulován všeobecným oprávněním vydaným ČTÚ (Český Telekomunikační Úřad), kde se praví, jaké technické požadavky musí výrobce vysílaček dodržet.

Pásmo PMR je rozděleno do šestnácti kanálů. Kanály jsou pevně dané frekvence, to proto, abys si je nemusel složitě pamatovat. Když se naladíš na kanál 4, vysílačka ví, že je to frekvecne 446.04375 MHz a naladí se tam. Ten, s kým si chceš povídat, musí mít naladěnou stejnou frekvenci, tedy vlastně kanál.

I naše SDR přijímače znají frekvence všech kanálů. Proto když klikneš na záložku (viz obrázek, záložky jsou nad vodopádem), přijímač se přeladí na frekvenci, kterou reprezentuje daná záložka. Budeš-li mít štěstí a na frekvenci zrovna bude provoz, uslyšíš ho ze svého počítače, telefonu, tabletu, zkrátka z toho, čím jsi připojen.

Může se stát, že i když na kanále nebude žádný provoz, budeš slyšet šum. Šum je totiž všude, ale protože ho nechceme neustále poslouchat, používáme tzv. SQUELCH (zkratka SQ), který nepotřebný šum umlčí. Jak se objeví silnější signál, SQ se otevře a signál propustí. SQ si můžeš nastavit vpravo dole na ovládacím panelu „receiver“. Nastav ho tak, aby jeho úroveň byla jen lehce nad šumem. To proto, aby signály pod úrovní šumu slyšet nebyly (stejně by jim nebylo rozumět). A hlavně proto, aby signály silnější než šum byly slyšet.